Vystoupení ke sdělení Evropské komise - Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů

Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážení kolegové, já jsem původně nechtěla vystupovat, ale chtěla bych se zmínit ještě tady o otázce financování projektů, které se týkají vědy a výzkumu. Tam je to dneska tak, že úspěšnost je velice malá. Je řekněme desetiprocentní, možná, že bude ještě méně v některých vypsaných projektech.

Je to dáno tím, že samozřejmě vědci soutěží o ty projekty, jsou to soutěživé osobnosti. Jsou k tomu nabádáni všemožně svými nadřízenými institucemi. Domnívám se ovšem, že to je neskutečná ztráta energie, jestliže každý desátý projekt, tedy v nejlepším případě, bude financován, jak se nyní zdá. Jak jsem na monitorovacím výboru přítomna, tak to bude tak maximálně. A to se domnívám, že by se opravdu dalo odstranit. A dalo by se to odstranit tím, kdyby výzvy byly dvoukolové. Ony některé dvoukolové tedy jsou, ale kdyby to první kolo bylo opravdu tak, jak je to třeba u projektů Evropské unie, které jsou dvoukolové, kdy stačí opravdu pár stránek a už je rovnou zamítnuto řekněme 50 % projektů. A ti lidé se soustředí třeba na jinou výzvu. To si myslím, že by se opravdu dalo udělat a předešlo by se opravdu obrovské ztrátě.

Dneska je to totiž tak, jestli dovolíte, já bych chtěla říct, že vědci, kteří jsou v určitém věku, v tom nejproduktivnějším, a mají aspoň své skupiny atd., tak stráví, dovolím si říct, někdy až 70 % svého času ne vědeckou prací, ale psaním projektů, psaním zpráv, bojováním s tím, že mají něco neuznatelného, a tak dále, atd. Čili to je obrovská ztráta. Není to jenom náš problém v České republice, je to samozřejmě problém i v jiných zemích Evropské unie. Ale tam přece jenom jsou třeba agentury, které za ty vědce řadu věcí udělají. My jsme tady ještě nebyli schopní takovou... Máme tady sice agentury, ale ty skutečně tu práci za ty vědce neudělají.

A navíc je to dneska v těch projektech tak, že náš ústav třeba aplikuje, že si musíme najmout agenturu, protože to je tak složité aplikovat, že si vlastně musíme najmout profesionální agenturu. Sice to musíme všechno udělat, ale která to ještě potom udělá tak, aby to vůbec bylo přijatelné. Což možná zvyšuje zaměstnanost, ale na druhé straně jsou to nějaké i uznatelné náklady v tom projektu atd. Čili tahle věc by se podle mého názoru dala odstranit tím, kdyby se opravdu dělalo předkolo nebo první kolo, které by bylo velmi jednoduché. Tak to je jedna věc.

A potom tedy – tady už to padlo – skutečně potom ta udržitelnost. Jednak udržitelnost je strašně dlouhodobá. A nebo i ty kontrolní mechanismy, s tím jsme se mnohokrát setkali, že jsou tam pak neuznatelné náklady a nadřízené instituce pak mají doplácet některé věci atd. Což je také kontraproduktivní.

A bylo nám několikrát řečeno, což považuji za skandální, že když někdo schválí dotaci a my ji přesně dodržíme, tak přesto potom se řekne, že na dotaci není nárok a že to je jedno, že to tak schválili, my jsme měli vědět, že se to tak schvalovat nemohlo atd. Čili můžu na to uvést konkrétní případy, to se mnohokrát stalo v akademické sféře, že bylo řečeno: "No jo, my jsme vám to sice tak schválili, ale vy jste měli vědět, že to tak nemůže být. Na dotaci neexistuje žádný nárok, my vám to prostě nedáme."

Takže já si myslím, že jsou to trošku jiné oblasti, než jsou třeba komunální projekty atd. Ale vědecké projekty opravdu považujeme za velikou ztrátu. A myslím si, že světová věda se tak nějak trošku řítí do záhuby tím, co peněz vydává na věci, které vlastně na vědu vůbec nejsou. Děkuji. 

10. období | 24. schůze | 1. den |25.05.2016 | 12:32:51 - 12:37:29 

Zdroj: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/vystoupeni?O=10&S=24&PID=265&ORG=Sen%E1t