Vystoupení ke Zprávě o životním prostředí České republiky v roce 2014

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové.

Na 7. schůzi Senátu jsem do usnesení ke Zprávě o životním prostředí za rok 2013 navrhla doplnit dvě doporučení. Zaprvé, aby do příští zprávy byly promítnuty staré ekologické zátěže. Zadruhé, aby do ní byly zahrnuty také údaje o míře znečištění ovzduší ultrajemnými částicemi pocházejícími zejména z těžké nákladní dopravy.

Ve zprávě, kterou nyní projednáváme, je starým ekologickým zátěžím věnována kapitola na straně 106, 109. Ráda bych poděkovala především panu ministrovi, že Ministerstvo životního prostředí se pokusilo dostupné údaje o znečištění ovzduší ultrajemnými částicemi do zprávy zahrnout. Ve zprávě se výslovně uvádí, že pro lidské zdraví jsou nejškodlivější jemné částice frakcí PM2,5 a PM1, které se do ovzduší dostávají především zásluhou silniční dopravy. Podíl ultrajemných částic frakce PM1 na celkovém množství suspendovaných částic emitovaných dopravou přitom podle údajů Státního zdravotního ústavu může dosahovat až alarmujících 90 %.

Jak jsem uvedla před rokem, ultrajemné částice jsou velmi malé, menší než 1 mikrometr, takže mohou proniknout do krevního oběhu a přenést se do dalších orgánů. Vznikají nejen tedy v lokálních topeništích, kterým je věnováno hodně pozornosti, ale na příklad při spalování paliva, především při spalování paliva v dieselových motorech a váží se na ně pro lidský organismus toxické těžké kovy a polycyklické aromatické uhlovodíky.

Velký problém to představuje zejména v hustě osídlených velkoměstských aglomeracích. Chtěla bych využít této příležitosti a vyzvat pana ministra ke spolupráci na systematičtějším sledování úrovně znečištění ovzduší ultrajemnými částicemi. S výběrem vhodné metodiky realizací měření velmi rádi pomohou vědci, např. z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Moji kolegové jsou připraveni spolupracovat s ministerstvem, Státním zdravotním ústavem i s dalšími institucemi, jejichž působnosti se problém ultrajemných částic dotýká.

Dovolte mi, abych v souvislosti s ultrajemnými částicemi v ovzduší upozornila na málo zmiňovaný aspekt posuzování vlivu dopravních staveb na životní prostředí. Nejde totiž jen o to, jaké bude mít dopravní stavba dopady na životní prostředí po svém zprovoznění. Velké a paradoxně někdy i závažnější dopady na životní prostředí může mít i to, že dopravní stavba zprovozněna není. A to především na oblasti, jimiž vedou nouzové objízdné trasy.

Domnívám se, že je to případ většiny z více než 60 dopravních staveb, u nichž po České republice požaduje Evropská komise zpracování nových EIA. Obyvatel mého volebního obvodu, tedy Prahy 4, zejména Spořilova, ale i Krče a dalších částí, se to dotýká velmi úzce. Tito lidé jsou denně vystaveni nejen hluku, ale velmi škodlivým vlivům těžké nákladní dopravy, která proudí po komunikacích, které pro danou intenzitu nebyly vůbec původně dimenzovány a u nichž se žádné EIA nezpracovávalo. Byla bych ráda, kdyby při jednání s Evropskou komisí byl tento aspekt vzat v úvahu a byly projednány tyto principy.

Sama jsem v tomto smyslu osobně oslovila komisaře pro životní prostředí Karmenu Vellu. Prosím tedy pana ministra, zda by mohl ještě komentovat, jak se bude pokračovat s uskutečněním dopravní infrastruktury, co se týká např. Pražského okruhu a dalších staveb, které skutečně zamezí těmto velkým problémům, které tady máme. Děkuji.

10. období | 19. schůze | 1. den | 02.03.2016 | 11:33:17 - 11:38:01 

Zdroj: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/vystoupeni?O=10&S=19&PID=265&ORG=Sen%E1t