Vystoupení ke Zprávě o životním prostředí ČR v roce 2013

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře,

slyšeli jsme od vás velmi dobrou zprávu. Slyšeli jsme i zpravodaje. Já mám drobný návrh, jak bych chtěla doplnit usnesení. Zdůvodním ho takto.

Považuji za důležité, aby zde zazněly některé závěry předložené zprávy, které tu nezazněly, a to jsou zejména ty, které se týkají dopadů znečištění ovzduší a dopravy na životní prostředí v naší zemi. Jak zpráva sama konstatuje, kvalita ovzduší v ČR se celkově nezlepšuje. Patříme k nejvíce znečištěným regionům EU sedmadvacítky. Přibližně třetina obyvatel ČR je nucena žít v prostředí, kde dochází k překračování limitů pro suspendované částice PM10. Jak už tady bylo řečeno, hlavními zdroji znečištění PM10 jsou lokální topeniště, ale i zemědělství, 41 % a 22 %, jak už se zmiňoval pan ministr. Ale doprava jako třetí největší zdroj s 11,4 % zdaleka není zanedbatelná.

Vliv dopravy na míru znečištění ovzduší je patrný zejména ve velkých městech. Kromě špatného ovzduší je kvůli dopravě až desetina obyvatel velkoměst navíc postižena i nadměrným hlukem. Až na jednu výjimku se zpráva nezmiňuje o problematice ultrajemných částic. Jak ukazují výsledky výzkumu, na kterém se podílí Ústav experimentální medicíny Akademie věd, ultrajemné částice mohou být pro lidské zdraví ještě škodlivější než hrubší částice, které jsou běžně měřeny.

Jde o částice tak malé, že mohou proniknout do krevního oběhu a přenést se do všech dalších orgánů. V hustě osídlených velkoměstských aglomeracích je původcem ultra jemných částic především těžká nákladní doprava. Na ultrajemné částice vznikající spalováním paliva, zejména v dieselových motorech, se váží těžké kovy a polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou pro lidský organismus nejvíce toxické. Pro určení množství ultrajemných částic v ovzduší bohužel zatím není k dispozici legislativa. Limity hmotnostní koncentrace stanovené pro částice PM10 a PM2,5 nejsou pro ultrajemné částice použitelné. Podíl ultrajemných částic na hmotnostní koncentraci hrubších částic je totiž velmi nízký.

Alternativním ukazatelem množství ultrajemných částic v ovzduší by ale mohl být počet těchto částic. Potřebné přístroje a metodika již existují, a přesto není využívána a údaje nejsou zveřejňovány.

S ohledem na výše uvedené navrhuji usnesení Senátu, jímž vezmeme zprávu o stavu životního prostředí v roce 2013 na vědomí, a současně doporučíme, aby v příští zprávě o životním prostředí byly doplněny následující údaje.

Za prvé, aby se tam promítly staré ekologické zátěže, jak bylo doporučeno v usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, a dále za druhé, aby byly zahrnuty údaje o míře znečištění ovzduší ultrajemnými částicemi, pocházejícími z těžké nákladní dopravy, a informace, jaká byla za tímto účelem prováděna opatření.

Dostali jste na své stoly změnu nebo návrh usnesení, doplnění usnesení o další bod, který by v příští zprávě zahrnoval i údaje právě o znečištění ovzduší ultrajemnými částicemi pocházejícími z těžké nákladní dopravy, a informace, jak byla prováděna měření za tímto účelem. Děkuji.

10. období | 7. schůze | 1. den | 18.3.2015 | 14:12:20 - 14:16:41
Zdroj: http://senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/vystoupeni?O=10&S=7&PID=265&ORG=Sen%E1t

***

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážení kolegové,

já myslím, že tady zazněla k mému potěšení celá řada příspěvků, ze kterých je vidět, a je to pochopitelné, že máme zájem na tom, abychom zlepšili životní prostředí v České republice.

Ten můj návrh? Tady jsou 2 věci, které zde byly navrženy. Paní senátorka Seitlová měla obavy, aby to nezvyšovalo náklady. Ne, prosím vás, ta měření jsou k dispozici, ta jsou několik let k dispozici, je jich celá řada, jak v Moravskoslezském kraji, tak v Ústeckém kraji. Na to byla celá řada grantů i z ministerstva životního prostředí alokována. Ty peníze byly vynaloženy. Ta data existují, a proto se domnívám, že bylo celkem oprávnění navrhnout, aby to bylo obsaženo v té zprávě, protože skutečně ty ultrajemné částice jsou ještě mnohem nebezpečnější než ty další – PM10 a PM2,5. To jsou totiž částice, které okamžitě nevyvolají to respirační onemocnění nebo ty okamžité efekty, třeba kardiovaskulární. Ty se uloží v genech. To jsou prostě genetické poškození, které tam po 3 týdnech třeba nastane. Pokud je tam někdo exponován.

Já musím říct, že pracovníci, kteří to měřili v Moravskoslezském kraji, a kteří tam pracovali 3 týdny, tak za 3 týdny si nechali udělat vlastní rozbory, a po 3 týdnech už ten efekt tam byl vidět. Protože to jsou částice, které se váží na membránové proteiny, které se skutečně zabudovávají dlouhodobě v těch orgánech. Čili my vlastně se tady bavíme o těch makrověcech, které, řekněme, mohou potom, když je zase období čisté, nebo když se ti lidé někde přestěhují, tak vlastně to jejich poškození nepřetrvává, zatímco tady opravdu přetrvává na celý život. Takže proto je to velmi nebezpečné.

A jak jsem řekla, již to bylo i z mezinárodních grantů Evropské unie, tak z grantů životního prostředí, tak z jiných grantů financováno. Ty údaje jsou k dispozici.

Můj návrh byl pouze, aby to v té zprávě bylo zahrnuto, protože to tu zprávu vylepší a v podstatě ukáže, že, pane ministře, ministerstvo životního prostředí je si toho vědomo, že tato měření také děláme, což po nás samozřejmě může chtít i mezinárodní společenství v Evropské unii.

A pokud se týká toho, co řekl pan senátor Vystrčil, tak já s tím naprosto souhlasím. Není to pouze z nákladní dopravy. Je to hodně z těch naftových motorů. Ale já bych tedy si dovolila navrhnout, pokud přijmete to doplnění toho usnesení, to není změna, to je doplnění usnesení o tom, že to v příští zprávě bude, a to není nic proti ničemu, aby tam bylo ?zejména?, čili doplňuji ještě to slovo ?zejména?.

Děkuji.

10. období | 7. schůze | 1. den | 18.3.2015 | 14:46:08 - 14:49:23
Zdroj: http://senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/vystoupeni?O=10&S=7&PID=265&ORG=Sen%E1t