Výstoupení k novele zakoníku práce

Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Nechci zdržovat, už jsme unaveni, ale chtěla bych přece jenom podpořit návrh, jak jsem to už udělala na 6. schůzi Senátu, která se konala v únoru minulého roku, a společně s ostatními předkladateli jsem vás žádala o podporu senátního návrhu na změnu zákoníku práce, který byl předložen. Jeho podstatou bylo obnovení nároku na náhradu mzdy při platu v prvních třech dnech pracovní neschopnosti, tedy zrušení tzv. karenční doby. Vedle jiných argumentů, především sociálních, pro mě osobně bylo důležité také zdravotnické hledisko. Považuji za nelogické, jestliže je zejména nízkopříjmová část zaměstnanců systémově tlačena k tomu, aby v případě nemoci se neléčila nebo se léčila v rámci dovolené. Ve skutečnosti také vznikají nároky na budoucí výdaje v sociální a zdravotní oblasti.

Původně předložený senátní návrh narazil na nesouhlas zástupců zaměstnavatelů, na úrovni Rady hospodářské a sociální dohody České republiky, neboli tripartity.

Jsem stále přesvědčena, že i pro zaměstnavatele je výhodnější, pokud je zaměstnancům umožněna odpovídající léčba. Snížená výkonnost zaměstnanců nepochybně má ekonomický efekt, a to tím spíše, pokud z důvodu zanedbání léčby dojde k dalšímu šíření onemocnění nebo dokonce k jeho trvalému výskytu na pracovišti, a to se v budoucnosti může projevovat stále více a více a silněji.

Rovněž si nemyslím, že by docházelo k výraznému zneužívání pracovní neschopnosti, protože pokud zaměstnanec není nemocen, je pro něj pokles příjmů na úroveň 60 % průměrného výdělku citelnou ztrátou. Na druhou stranu je mi jasné, že zaměstnavatele je těmito argumenty obtížné přesvědčit Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své poslední analýze vývoje nemocenského pojištění připouští, že zrušením karenční doby se zvýší míra dočasné pracovní neschopnosti, ale bude to pravděpodobně jenom dočasné. Obava ze současného zvýšení nákladů na straně zaměstnavatelů tudíž není zcela nepodložená. Ale podle citovaného materiálu ministerstva práce a sociálních věcí zároveň nelze jednoznačně stanovit, do jaké míry se karenční doba promítá do četnosti případů dočasné pracovní neschopnosti.

Domnívám se proto, že kompromis v podobě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění, který byl zpracován do nového senátního návrhu, nyní projednávaného pod č. 172, by mohl být vhodným východiskem. Výsledné snížení příjmů státního rozpočtu sice není zanedbatelné, ale jeho účinek bude v důsledku pozitivní nejen pro nízkopříjmové zaměstnance, kteří si dosud nemohli dovolit žádnou léčbu, ale i z hlediska úspor budoucích výdajů na zdravotní a sociální péči o nesprávně léčené či vůbec neléčené pacienty.

Doporučuji vám proto schválit předložený návrh zákona, a to ve znění pozměňovacích návrhů přijatých výborem pro zdravotnictví a sociální politiku. Doufám, že dvojnásobné snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění oproti původnímu návrhu, tj. 0,2 %, přesvědčí zaměstnavatele, že se jedná o změnu, která v žádném případě nesměřuje k poškození jejich zájmu. Děkuji za pozornost.
 10. období | 20. schůze | 1. den | 16.03. 2016 | 17:10:08 - 17:13:53 

Zdroj:  http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/vystoupeni?O=10&S=20&PID=265&ORG=Sen%E1t