Vystoupení k novele zákona o střelných zbraních a střelivu

Vážený pane předsedo, vážení kolegové. Předkládám tento pozměňovací návrh:

V čl. VI bod 2 vypustit a zároveň zrušit označení bodů.

Důvodem pro to je, že schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR by vedlo k tomu, že dosavadní zákaz "používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva" by byl omezen pouze na mokřady (viz § 45 odst. 1 písm. w) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti). V původním vládním návrhu změny zákona o střelných zbraních a změně dalších zákonů, předloženém Poslanecké sněmovně 21. 11. 2012 (jako sněmovní tisk 856/0), nebyla změna zákona o myslivosti vůbec obsažena. Dostala se tam díky iniciativě sněmovního zemědělského výboru (viz sněmovní tisk 856/1), konkrétně na návrh zpravodaje Ing. Jiřího Papeže (viz zápis z 39. schůze zemědělského výboru Poslanecké sněmovny).

Za omezení šířeji pojatého zákazu olověných brokových nábojů, který v České republice na rozdíl od jiných evropských zemí platí teprve od roku 2011, se stavějí především myslivci. Poukazují na horší dostřel ocelových broků a jejich vyšší odrazivost. Ocelové brokové náboje také nemohou být použity ve starších typech zbraní. Nicméně při použití vhodné zbraně a přizpůsobení techniky střelby lze negativní účinek ocelových broků snížit.

Pro zachování původní úpravy se mimo jiné iniciativy, které nám zaslaly své názory, vyslovila hlavně Česká společnost ornitologická, která "uvedenou změnu zákona o myslivosti" ve svém vyjádření označila "za nešťastnou a nežádoucí". Své stanovisko podložila následujícími argumenty. Nebudu je číst všechny, ale ty hlavní jsou:

Na návrh poslance Papeže zahrnul do svého pozměňovacího návrhu zemědělský výbor ustanovení, které "rozšiřuje možnost používání jedovatých olověných broků při lovu vodního ptactva" tím, že dosud platný zákaz jejich používání má být nově uplatňován pouze při lovu na mokřadech.

Nová úprava zákona o myslivosti "je nadbytečná a matoucí", neboť "pojem mokřad není v české legislativě specifikován", vyjma Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, v níž je obsažena velice široká definice.

Nejasný výklad toho, co se pokládá za mokřad podle zákona o myslivosti může vést ke znemožnění kontroly dodržování příslušného ustanovení a tím pádem i prakticky k úplnému "zrušení zákazu" používání olověných broků.

Zařazení používání olověných brokových nábojů na seznam zakázaných způsobů lovu je zdůvodněno prokázaným faktem, "že olovo je jedovatá látka, která se hromadí v prostředí a způsobuje otravy živočichů".

Z dosud provedených výzkumů toxických účinků olova na živočichy i člověka vyplývá, že představuje závažné zdravotní riziko již při nízké koncentraci. Já jako vědec musím upozornit na to, že např. snižuje schopnost reprodukce, způsobuje poruchy růstu apod.

U kachnovitých byl ve Spojených státech prokázán výskyt otravy olovem, tzv. saturnismus. Často se jedná o nepřímý důsledek používání olověného střeliva, což bych chtěla podtrhnout, že je to nepřímý důsledek, kde je konzumováno olovo rozptýlené v bahně či písku, kde si ti kachnovití obvykle hledají potravu. V Kanadě bylo používání olověného střeliva při lovu stěhovavých ptáků zakázáno již v roce 1997, v USA dokonce v roce 1991. Tuzemské studie intoxikace u chovných kachen prokázaly otravu až v 35 % případů (Hanák a spol., 1977).

Co se týká dopadů na člověka, závažné riziko představuje zejména kontaminace lovné zvěře olověnými broky a jejich úlomky. Často není ani možné dohledat všechny fragmenty, především ty, které vznikly rozpadem po nárazu či otěrem, protože ty mívají velikost menší než 1 mm. Přesto právě tyto malé částice bývají příčinou vysoké koncentrace olova v tkáních. Zdravotní riziko nelze jednoduše snížit pouhým vynětím broků z ulovených zvířat, která jsou v potravinovém řetězci. V Grónsku provedené studie např. ukázaly, že i poté se v 1 g) zvěřiny nachází průměrně 1 mikrogram olova.

Z výše uvedených důvodů doporučuji Senátu Parlamentu ČR, aby přijal mnou předložený pozměňovací návrh, tj. předloženém návrhu zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou v části páté, článku VI vypustil odst. 2. Děkuji.



10. schůze Senátu | 1. den schůze | tisk 86 | čas 10:26:54 - 10:32:44
Zdroj: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/vystoupeni?O=9&S=&PID=265&ORG=Sen%E1t



Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážení přítomní. Možná, že z mého delšího proslovu nevyplynula základní fakta, proč pozměňovací návrh navrhujeme. Chtěla bych upozornit, že nevím, proč mě spojujete se Stranou zelených, nemám s ní nic společného. Mně tam vadí několik fakt, která jsem řekla a zopakuji je znovu. To je:

Prvním faktem je, že tato část zákona je přílepkem. Ta tam nemá co dělat. Má se řešit nějakým jiným způsobem. Tato kratičká věta nepatří do tohoto zákona.

Druhým faktem je, že Českou republiku zavazuje mezinárodní úmluva. A mezinárodní úmluva mluví o tom, že bychom to měli zakázat.

Za třetí – je to nevymezení mokřadů. Proti tomu jsem vlastně vystupovala. Prostě to vyžaduje zvláštní novelu a aby se tím někdo zabýval systematicky. Takže pokud v právním řádu znamená ohrožení nenaplnění mezinárodní úmluvy tím, že nevymezíme, co jsou to mokřady, tak je to chyba tohoto přílepku k zákonu. Tedy je třeba nejprve vymezit mokřady.

Za čtvrté – jde-li tedy o tak závažnou věc v praxi, nic nebrání předložení takové změnu v řádném legislativním procesu, za vyjádření všech případných míst, která se k tomu mají vyjádřit, a nebudeme tady mluvit o lobbistických skupinách apod. Tak ať se k tomu všichni odborníci skutečně vyjádří. Jedná se o normální proces.

Za další – nevím, o co tady vlastně jde, protože jsou i jiné slitiny než je olovo, tedy jsou i slitiny, které mohou nahradit ocel nebo čisté olovo, které je samozřejmě možné používat. Jde tady tedy o to, aby byla uvolněna distribuce olověných broků, nebo o co vlastně jde?

A tím nejdůležitějším faktem, který jsem tady přednesla, je fakt, že mně osobně jako lékařce jde o zdraví nás všech. Bylo prokázáno, že skutečně ne u ptáků, ale u lovné zvěře, kterou konzumujeme běžně v restauracích, je procento olova vysoké. To, že naši předci na to neumírali a že tedy nechodíme s otravou z olova do nemocnic, to je irelevantní. Protože stejně jako vliv špatného životního prostředí, tak chronické malé dávky olova poškozují naše zdraví a není to ani možné žádným způsobem prokazovat. Je možné jenom prokazovat, jak velké množství olova jsou naši občané vystavováni.

Z tohoto důvodu si myslím, že je tento skrytý, maličký přílepek k zákonu tam přidán nesprávně a že by měl být řešen jinou cestou.



10. schůze Senátu | 1. den schůze | tisk 86 | čas 10:54:47 - 10:58:06
Zdroj: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/vystoupeni?O=9&S=&PID=265&ORG=Sen%E1t