Vystoupení k novele zákona o ochraně ovzduší

Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové,

já nemám proti všemu, co tady bylo řečeno, námitky, ale mám vážné námitky proti tomu, co jsem už vyjádřila při prvním čtení tohoto senátního návrhu, kdy jsem projevila nesouhlas s názorem navrhovatelů, že takzvané kompenzační opatření je třeba u stacionárních zdrojů i pozemních komunikací uplatňovat obdobným způsobem.

Kolegové navrhovatelé se ostatní členy Senátu snažili přesvědčit, že se mýlím. V obdobném duchu, jak jsem byla informována, se nesla také debata na schůzích výborů, ostatně jsme to slyšeli, jimž byl tisk přikázán. Jako ředitelka výzkumné instituce, která se zabývá dopady znečištění ovzduší na zdraví, cítím povinnost vás informovat o důvodech, proč nemohu přijmout argumenty kolegů navrhovatelů a zástupce MŽP, na jehož dobrozdání se navrhovatelé odvolávají, a který dle mého názoru nemá relevantní informace. Ty relevantní informace jste tady přednesli, že máte. My jsme je nikdy neviděli, a takové informace všechny v našem ústavu sbíráme. Domnívám se tedy, že žádné takové relevantní informace tady nejsou. Prosím, já to ještě vysvětlím.

Dovolte mi tedy stručně zrekapitulovat, o co se vlastně jedná, proti čemuž protestuji, naproti všemu. Navrhovatelé mimo jiné prosazují rozšíření výjimky z povinnosti provést kompenzační opatření u pozemních komunikací, jejichž příspěvek k úrovni znečištění nepřesáhne úroveň stanovenou prováděcím předpisem. Navrhovatelé i zástupce MŽP nás přesvědčují, že je to pro ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel naprosto dostačující.

Voliči budou napříč všemi politickými stranami tento senátní návrh vnímat jako zákon proti ochraně ovzduší. To vám mohu garantovat, protože denně jsem ve styku právě s těmi, kteří protestují proti nedostatečné ochraně životního prostředí – v Praze, v Severomoravském kraji a v jiných regionech. Na první pohled se skutečně může zdát, že jde o pozitivní změny. Ráda bych vám však nabídla k úvaze i druhý pohled. Jsem přesvědčena, že je třeba věnovat větší pozornost tomu, o jaké pozemní komunikace v zákoně jde a jak se má stanovovat míra znečištění ovzduší z hlediska účinné prevence onemocnění.

Pojem pozemní komunikace ve smyslu zákona o ochraně ovzduší je definován v § 11 odst. 1 písm. b) tohoto zákona jako pozemní komunikace v zastavěném území obce o předpokládané intenzitě dopravního proudu 15 000 a více vozidel za 24 hodin. Rozhodně se tedy nejedná o pozemní komunikaci okrajového významu. U takovéto komunikace se podle platného znění zákona vyžadovala tzv. kompenzační opatření, to je opatření zajišťující pouze zachování dosavadní úrovně znečištění pro danou znečišťující látku – § 11 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší, a to v případě, že by vlivem umístění komunikace došlo k překročení některého z imisních limitů s dobou průměrování za jeden kalendářní rok, anebo už tento limit byl překročen. Skutečnost, zda došlo k překročení limitu, se posuzovala na základě průměru hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti jeden kilometr čtvereční, vždy za předchozích pět kalendářních let – zase zákon o ochraně ovzduší.

Nově mají být kompenzační opatření vyžadována pouze tehdy, pokud umístěním pozemní komunikace dojde k nárůstu úrovně znečištění o více než jedno procento imisního limitu pro znečišťující látku s dobou průměrování jeden kalendářní rok. O přípustné úrovni znečišťování – zase máme zákon, § 27 apod. Odborníci zkoumají dopady znečištění ovzduší na lidském zdraví, s nimiž jsem tento návrh konzultovala. Označili uvedený způsob posuzování míry znečištění za spíše administrativní nástroj k rozptýlení obav našich spoluobčanů, a rozhodně ne za nástroj účinné prevence onemocnění obyvatelstva.

Navrhované opatření neochrání lidské zdraví před aktuálním zvýšením koncentrací – aktuálním, ne průměrným za jeden rok, ale aktuálním zvýšením koncentrací znečištění v ovzduší denních hodnot. Sledovací období je jednoduše příliš dlouhé na to, aby byla zjištěna dostatečná ochrana i prevence. Odborníci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd opakovaně prokázali, že rovněž krátkodobá personální expozice znečišťujícím látkám, konkrétně benzo[a]pyrenu může mít vliv např. na poškození chromozomů, nebo na kvalitu spermií. Tyto studie byly provedeny např. u pražských strážníků, kteří chodili s monitorovacími přístroji a byli pouze dvě hodiny na křižovatkách pražských a kdy došlo skutečně k chromozomálním aberacím.

Výsledky byly citovány v materiálech Světové zdravotnické organizace již před třemi lety. Před několika dny sdělovací prostředky přinesly zprávu, že imisní limity pro benzo[a]pyren byly v roce 2012 – a teď pozor – překročeny na 27 procentech území Ćeské republiky, kde žijí přibližně dvě třetiny obyvatelstva, takže tady jsou jasně překročeny a nějaké roční průměrování nemůže nic změnit. Tady nezávisí na ročním průměrování, ale závisí na tom, kolik dní v roce jsou limity překročeny. A jenom několik dní stačí k poškození obyvatelstva. Nejde nicméně jenom o benzo[a]pyren samotný, rovněž momentálně zvýšená koncentrace částic PM10 - momentální, zdůrazňuji, může vyvolat např. astmatické záchvaty, v souvislosti s tím pak může být zvýšená i úmrtnost.

To se týká přibližně 9 procent populace. Vystavením částicím PM2,5 o koncentraci 25 mikrogramů na metr krychlový může u malých dětí zvýšit riziko onemocnění bronchitidou o více než polovinu. Dojde-li k vystavení polycyklickým aromatickým uhlovodíkům v době před narozením, může to negativně ovlivnit porodní hmotnost. A jak víte, nízká porodní váha je často spojena s trvalým poškozením zdraví dětí.

Z výše uvedených důvodů by se proto jevilo bezpečnější dokonce apriori předpokládat, že u pozemní komunikace s intenzitou dopravního proudu 15 000 a více vozidel za 24 hodin bude dopad na životní prostředí a zdraví obyvatel natolik závažný, aby kompenzační opatření byla vyžadována bez dalšího zkoumání.

Zástupce MŽP na schůzi výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí sám připustil, že nelze spoléhat jen na výsledky EIA a že právě proto byla provedena – zavedena povinnost provádět kompenzační opatření v zákoně o ochraně ovzduší. Jsem přesvědčena, že bychom neměli hledat cesty k tomu, jak kompenzační opatření neprovádět, ale naopak k tomu, jak zlepšit prevenci poškozování zdraví obyvatelstva s ohledem na aktuální úroveň poznání.

Navrhuji proto, abychom v tuto chvíli alespoň vypustili 1 a 4 z předloženého senátního návrhu. Současně bych byla ráda, abychom se do budoucna zamysleli nad tím, jak co nejlépe legislativně upravit oblast prevence onemocnění souvisejících se znečištěním ovzduší s důrazem na osobní expozici koncentrací škodlivin v míře, která se v provedených výzkumech ukazuje být riziková.

Sečteno a podtrženo, vážení kolegové, kteří jste mě neposlouchali. Když vypijete dvě deci slivovice každý den, 360 dní v roce, tak se vám nic nestane. Ale když vypijete jeden litr slivovice každý druhý nebo třetí den, tak vám zaručuji, že tady dlouho nebudete. A tak je to s tím ovzduším. Stačí mu několik dní v roce, tři týdny, a to víme, že v zimě, když je inverze, nastane a skutečně to významně poškozuje zdraví obyvatel. Všechny okolní země, kam se pojedete podívat, když překročíte hranice, budují kompenzační opatření a my tady navrhujeme zákon, že je nebudeme budovat. Tak já bych vás poprosila, kdybyste zvážili tuto drobnou změnu v senátním návrhu. Děkuji.

17. schůze Senátu | 1. den schůze | 18.12.2013 | 14:48:09 - 14:58:17
Zdroj: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/vystoupeni?O=9&S=&PID=265&ORG=Sen%E1t

Vážený pane předsedo, vážení přítomní,

samozřejmě, že můžeme mít různé názory, ale já bych se tady chtěla ohradit proti tomu, co tady pan kolega Eybert přednesl, a to je, že argumenty vědců z Ústavu Akademie věd České republiky nejsou důstojné Senátu. Já bych se tedy skutečně v tom případě asi neměla považovat za osobu, která je dostatečně důstojná, zasedat v Senátu? Nebo jak jste to myslel? To je opravdu pro mě urážlivá záležitost, když řeknete argumenty nějakých vědců. Ti vědci na tom pracují třeba 10 let a mají celou řadu mezinárodních publikací uznávaných v celé Evropě a vy řeknete, že pro vás to nejsou argumenty. A já bych tady chtěla vidět ty argumenty z ministerstva životního prostředí. Vy o nich pořád hovoříte, říkáte, že pan Kužel vám je přednesl, ale já ten argument neznám, který ukazuje, že to je v pořádku a že ty emisní limity tady nejsou překračovány v takovéto situaci a že není potřeba dělat tato opatření. Takovou jsem tady žádnou solidní studii neviděla. Takže neříkejme si, že tady jsou protiargumenty, které ukazují, že to je zbytečné atd. Tak jenom tolik, prosím. Já si myslím, že moderní společnost celosvětová je založena na vědě, pánové a dámy.

17. schůze Senátu | 1. den schůze | 18.12.2013 | 15:07:35 - 15:09:09
Zdroj: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/vystoupeni?O=9&S=&PID=265&ORG=Sen%E1t

Vážený pane předsedající, vážení přítomní,

já vím, že už mě máte asi dost, už vystupuji tady naposled. Ale já jsem řekla ve svém příspěvku, že ačkoliv jsem na vašem výboru nebyla, protože jsme měli zasedání našeho výboru, tak jsem tam poslala svého asistenta, abych věděla, jak to tam probíhá, abych se k tomu mohla vyjádřit. A tam bylo řečeno – na vašem výboru, že zástupce může konat schůzi výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, sám připustil, že nelze spoléhat jen na výsledky EIA. Právě proto byla zavedena povinnost provádět kompenzační opatření i v zákoně o ochraně ovzduší. Takže není to tak jednoznačné, pánové, že zástupce to může tak jednoznačně podpořit.

A znovu opakuji, že já mám výhrady proti tomu, jak to má být stanovováno, a to je, že navýšení o jedno procento, o kterém tady říkáte, že je malé atd., to je všechno pravda, ale je to jedno procento navýšení za celý rok, a to je špatně. To je na tom strašně špatně. Má to být za nějaké období, za to nejhorší období, kdy jsou občané tomu vystaveni, to znamená třeba v lednu nebo únoru, nebo prostě když je inverze. Ale udělat to za rok, to samozřejmě nemusí limity překročit a přesto to může být velmi škodlivé. Přirovnala jsem to pro vaše pochopení k tomu pití slivovice. Děkuji.

17. schůze Senátu | 1. den schůze | 18.12.2013 | 15:14:49 - 15:16:21
Zdroj: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/vystoupeni?O=9&S=&PID=265&ORG=Sen%E1t

Pane místopředsedo,

i já bych chtěla reagovat na vaši poznámku. Nechtěla jsem to prodlužovat žádnou vědeckou přednáškou, ani to teďka nebudu dělat, všechno je to publikováno. Za dvě hodiny samozřejmě nedochází k žádným chromozomálním aberacím, nebylo to ve spermiích, bylo to v krevních vzorcích. Hlavní důkaz je v tom, že vědci z našeho ústavu, kteří strávili na Ostravsko-karvinsku tři týdny výzkumem, tak si nechali udělat krevní rozbor a měli chromozomální aberace. Ať jsou to další výsledky a jestli máte zájem, tak podrobnosti vám potom mohu sdělit, nebo vám mohu přinést příslušné publikace.

A vědci se tak vyjadřují, že může, protože nic není stoprocentní, takže může ...

Když je to ovšem "může" třeba v 50 procentech, tak to už je hodně.

A ještě k panu senátorovi Eybertovi. Já bych velmi souhlasila s tím, co tady říká. A já jsem se tomu hodně věnovala. Víte, voliči v Praze 4 mě zvolili proto jako jedinou senátorku za ČSSD v Praze, protože jsem měla zájem o jejich životní prostředí a protože je to jejich kruciální zájem, aby například v oblasti Spořilova nebyly tak velké imise a aby tam byla právě kompenzační opatření, atd.

Ale jediná věc, která to vyřeší, a s tím bych souhlasila, je pražský okruh. A já jsem se tomu velmi věnovala a vím, kde jsou problémy v pražském okruhu. Měli bychom si tady na to asi uspořádat seminář a sdělit si všichni, jak tomu pomoci. Tady je jedna pomoc, jestli chcete, jak se má vyřešit pražský okruh. Starosta Běchovic není proti tomu, aby skrz Běchovice, jak se všude říká, vedl okruh. Ale je tam potřeba vykoupit deset domků, které jsou sto metrů od dálnice, kde je rozvaděč, kde se opravdu nebude moci dál žít...

17. schůze Senátu | 1. den schůze | 18.12.2013 | 15:22:37 - 15:24:49
Zdroj: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/vystoupeni?O=9&S=&PID=265&ORG=Sen%E1t

Já už končím. Jenomže to s tím souvisí, protože tyto komunikace, které budou nově postaveny, potřebují přinejmenším kompenzační zařízení. Děkuji.

17. schůze Senátu | 1. den schůze | 18.12.2013 | 15:24:51 - 15:25:06
Zdroj: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/vystoupeni?O=9&S=&PID=265&ORG=Sen%E1t

Omlouvám se, pane předsedo,

já příště ještě zmáčknu čudlík. Já jsem věděla, že budu vystupovat v podrobné rozpravě, takže jsem se přihlásila písemně.

Tady byli napadnuti tak trošku vědci. Ale já jsem zase šokována i po jednom roku v Senátu tím, že se tady mluví o věcech, které s tím ale vůbec nesouvisí, s tím senátním návrhem, který tady byl přednášen. To, co jsme tady teď slyšeli – můj pozměňovací návrh, který navrhuji, se týká toho, o čem tady diskuse probíhala na začátku. A ne vůbec těch ostatních věcí. To je pouze kompenzačních opatření. Čili navrhuji v článku I vypustit bod 1. a 4. a zbývající body přečíslovat. Nic jiného nenavrhuji, než odstranit formulace o odstranění kompenzačních opatření. Tak jak jsem to vysvětlila, nebudu to znovu opakovat. To je můj pozměňovací návrh. Vypustit bod 1. a 4.

17. schůze Senátu | 1. den schůze | 18.12.2013 | 15:51:18 - 15:52:32
Zdroj: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/vystoupeni?O=9&S=&PID=265&ORG=Sen%E1t