Práci pro svůj obvod beru vážně a své sliby plním – ohlédnutí za první polovinou roku 2013

V prvé řadě jsem se zaměřila na potíže, které působí těžká nákladní doprava na Spořilově. O nich jsem zde již psala. Senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, jehož jsem místopředsedkyní, obdržel petice sdružení Zdravý Spořilov a SOS Spořilov. Na můj návrh bylo k jejich projednání svoláno veřejné slyšení, kde vystoupili zástupci obou sdružení a dotčených orgánů. Obě sdružení mají různé cíle. Z mého pohledu je podstatné zlepšit životní prostředí a zdraví co největšího počtu obyvatel Prahy 4. Podporuji proto každé opatření, které realizaci tohoto cíle napomůže, především urychlenou dostavbu Pražského okruhu v úseku 511 Běchovice–D1, výstavbu účinných protihlukových bariér a použití tzv. tichých obrusných vrstev vozovky na všech třech hlavních tepnách procházejících Prahou 4, ale i ozdravné pobyty pro děti, seniory a chronicky nemocné, výsadbu stromů a rozvoj městské zeleně, výstavbu cyklostezek a ucelenější urbanistické projekty, které zvyšují kvalitu života obyvatel města. Za jedno z dalších opatření, které by mohlo podpořit zvýšení kvality života, pokládám vytvoření nízkoemisní zóny pro hl. m. Prahu.

Znečištěním ovzduší na Spořilově se dlouhodobě zabýváme rovněž v Ústavu expertimentální medicíny AV ČR, který vedu. Jak jsem zde již psala v blogu věnovaném situaci na Spořilově, naše měření jednoznačně potvrzují, že je třeba přizpůsobit imisní limity aktuálním vědeckým poznatkům tak, aby se snížila koncentrace ultrajemných aerosolových částic, především polycyklických aromatických uhlovodíků (benzo[a]pyren). Dále je třeba zvýšit plynulost provozu, zefektivnit kontrolu technického stavu vozidel a zpřísnit sankce za úpravy, které vedou ke zvýšení objemu emisí (např. svévolné odstranění katalyzátoru a filtru pevných částic). V souvislosti se sledováním imisí škodlivin mi dělá starosti snižování počtu monitorujících stanic, protože to za určitých okolností může vést k mylnému závěru, že se znečištění snižuje (problému si všimla např. Česká pozice).

Jako zástupkyně Prahy 4 také pozorně sleduji vývoj v oblasti městské hromadné dopravy. Nesouhlasím s nedostatečně promyšlenými změnami, které komplikují lidem život a jejichž finanční přínos je navíc sporný. Usiluji například o přehodnocení změn, k nimž ROPID přikročil v případě autobusové linky 193. Současná podoba dopravní obslužnosti z centra směrem k jižnímu okraji Krče rozhodně neodpovídá potřebám lidí, kteří v dané lokalitě bydlí a pracují.

V oblasti sociální mi velmi záleží na zlepšení podmínek pro pracující ženy s dětmi. Nedostatek míst ve školkách a faktické zrušení jeslí velmi omezuje možnosti žen na trhu práce. Nedostatek školek navíc neprospívá ani dětem, jejichž optimální rozvoj vyžaduje předškolní vzdělávání a výchovu v co nejrůznorodějším prostředí. V neposlední řadě doplácí na nižší zaměstnanost žen s dětmi také stát, protože se mu zvyšují výdaje a naopak snižují příjmy, jak dokládají četné domácí i zahraniční studie.

V souladu se svým programem usiluji o zachování dostupnosti zdravotní péče pro občany Prahy 4. Proto jsem proti rušení lůžek v Thomayerově nemocnici a slučování zdravotnických zařízení, které by bylo v neprospěch Prahy 4.

Po mém vystoupení mi členky a členové zastupitelstva předložili nemálo dotazů a námětů. Jiří Bendl (SZ) se na mne obrátil s žádostí o podporu sledování znečištění ovzduší způsobeného automobilovou dopravou a spalování uhlí v lokálních topeništích. Lucie Michková (ODS) popsala problémy spojené se substituční léčbou drogově závislých Subutexem a vyzvala ke změně na legislativní úrovni. Jan Schneider (ODS) podpořil mou snahu o opětovné zřizování jeslí a v této souvislosti doporučil změnu jejich statutu ze zdravotnického na sociální zařízení. Ivana Staňková (ODS) za jednu z příčin nedostatku míst ve školkách označila nutnost financování vzdělávací činnosti, na kterou se zřizovatelům poskytuje příliš malý objem prostředků. Místostarosta Jiří Bodenlos (ČSSD) a zastupitel Ladislav Kunert (TOP 09) mne požádali, abych zabránila prolomení limitů hluku při projednávání novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Slíbila jsem, že všem zmíněným otázkám budu ráda věnovat pozornost.

Svůj slib jsem již začala plnit. Ve čtvrtek 20. června se kromě pléna Senátu, kterého jsem se účastnila, konalo veřejné projednání připomínek k návrhu zákona č. 258/200 Sb., o ochraně veřejného zdraví, konkrétně k části zákona týkající se hluku a vibrací. Na toto jednání jsem vyslala svého asistenta, protože osobně jsem musela být přítomna na schůzi pléna Senátu. Podle informací, které jsem tak získala, Ministerstvo zdravotnictví žádné prolomení limitů hluků nepřipravuje a nepodporuje. Připravovaná novela naopak může přinést pozitivní rozšíření pravomocí obce, která bude moci lépe chránit občany před hlukem prostřednictvím obecně závazné vyhlášky. Budu nicméně toto téma nadále sledovat a věnuji mu některý z příštích blogů. Problémy, které jsou důležité pro můj obvod, jeho obyvatele a politické představitele, jsou důležité i pro mne. Myslím, že právě úzká spolupráce mezi komunální a celostátní úrovní politiky může lidem nejvíce prospět.