Není krmelec jako krmelec

Statistiky já ráda. Stejně tak čísla. Zvláště ta oficiální a podložená renomovanými agenturami. Třeba takovým Eurostatem. Tak jsem se dozvěděla, že od roku 2010 do roku 2016 odešlo z ČR na dividendách 2 252 miliard korun.


Z ČR odešlo na dividendách 2 252 miliard korun, ale za stejnou dobu k nám formou evropských dotací „přiteklo“ 563 miliard. Všichni, jak tu žijeme, jsme tak v mínusu 1 689 miliard korun. Jen za nějakých sedm let!

Ekonom nejsem. Nejsem ale ani naivní. Moc dobře chápu, že bez zahraničních investic a zahraničních vlastníků řady našich ekonomických subjektů bychom to ekonomicky nedotáhli tam, kde jsme dnes. Uvědomuji si rovněž, že srovnávání dividend a dotací ledacos chybí. Třeba příjmy státu z platů zaměstnanců zahraničních firem u nás, nebo dividendy českých firem „vytažených“ ze zahraničí a kdoví co ještě. Nicméně lidé věcí znalí tvrdí, že pokud by se podařilo tento odliv snížit jen o polovinu, měli bychom miliardy investičního kapitálu! Co vše by se dalo s těmi penězi udělat!

Jak toho ale dosáhnout? Slýchávám až moc často, že si my Češi stále na něco stěžujeme a přitom se máme tak dobře! Jak kteří a jak kde, že? To ale pro tentokráte ponechme stranou. Lidé z Mezinárodního měnového fondu, či z OECD nám trpělivě vtloukají do hlavy, že tržní ekonomiku ještě nechápeme do všech detailů. Pokud bychom ji chápali, tak bychom se prý nedivili, že když k nám přišel zahraniční kapitál, tak přišel kvůli ziskům, jinak by to nedělal. Pánbůh chraň! Zisk do tržní ekonomiky patří a nic proti němu. Je takříkajíc svatý. Ale. Neutíká nám těch prostředků u nás vytvořených za hranice až příliš? Nejsme až moc benevolentní a možná, budu-li příkrá, i hloupí, že to zahraničním firmám a korporacím dovolujeme? Proč má být podle některých mezinárodních srovnání odliv dividend v poměru k hrubému domácímu produktu v ČR nejvyšší v Evropě? Obyčejný selský rozum napovídá, že tak tomu být prostě nemá.

Co tedy bychom měli my, tedy náš stát s tím udělat? Odborníci, a já na ně dám, tvrdí, že se jen stačí porozhlédnout, jak to umí jinde. Jaká je třeba výše daně z dividend v USA? Proč má být problém přijetí zákona, který by zastavil, či alespoň rozumně omezil vyvádění zisků z naší země v podobě tržeb a dividend bez povinnosti zpětných reinvestic? Jak je možné, že nezpřísníme systém investičních pobídek, které jdou cizím investorům až moc na ruku? A když se podíváme na naše banky a jejich zahraniční matky, pak je skoro nemyslitelné, abychom nepřipustili vznik sektorových daní.

Je toho určitě víc, co bychom měli honem začít dělat. Už dnes nás mnozí označují za ekonomickou kolonii. Cesta z toho ovšem existuje. Je ale dlouhá a musí být nastoupena co nejdříve. Věřím, že si je toho naše nová vláda vědoma. Prostě dost bylo unikání peněz z naší ekonomiky. On totiž skutečně není krmelec jako krmelec!