K chystaným změnám v základním školství

Dotaz: Hodně se teď mluví o reformě základného školství. Mohu se zeptat, jakou reformu byste volila Vy? Souhlasíte se současným záměrem? Kdo na ni pracuje? Jen politici? Mě osobně přijde reforma vhodná, jen mám obavu o její efektivnost. Kde budou školy brát na nové učitele jazyků? A jak malým dětem vysvětlíte zlomky? Já osobně mám již nyní problém s tím, že se dítě učí jazyk od 3 třídy, kdy ale ještě neví, co jsou slovesa, pod. jména…., jak mu mám pak něco vysvětlit v aj? Musím mu nejdříve vysvětlit slovní druhy v čj, což se ve škole ještě neučí!

Odpověď: Jakákoli reforma by podle mého názoru měla vycházet z poznatku, že o kvalitě vzdělávání rozhoduje zejména úroveň pedagogického sboru. Za kritické pokládám i to, aby byla dětem věnována co největší péče v předškolním věku a na základní škole.

Předpokládám, že máte na mysli úpravu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, k níž přistoupilo MŠMT (viz http://www.msmt.cz/vzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani). Politici se na této úpravě příliš nepodíleli, alespoň ne ti opoziční (viz například kritika této skutečnosti v tiskovém prohlášení ČSSD: http://www.cssd.cz/aktualne/nazory-a-komentare/zmeny-ve-vyuce-zakladnich-skol-jsou-nutne-posilit-je-potreba-hlavne-matematiku/).

Rozhodně souhlasím, že je třeba položit větší důraz na výuku matematiky. Jsem totiž přesvědčena, že by bylo velmi prospěšné opětovné zavedené povinné maturity z tohoto předmětu. Zlepšení výuky v nižších ročnících je jedním z předpokladů toho, aby to vůbec bylo reálné.

Přesun výuky zlomků na první stupeň doporučovala Jednota českých matematiků a fyziků. Domnívám se, že pokud bude látka vhodně přizpůsobena věku, není důvod k zásadním obavám. Naopak to může podpořit rozvoj abstraktního myšlení.

Máte pravdu, že výuka jazyka vyžaduje také předání základních znalostí o slovních druzích, nebo stavbě věty. To právě má zohledňovat rámcový program a zajistit provázanost výuky jazyka mateřského s jazyky ostatními. Již nyní je v něm uvedeno, že k očekávaným výstupům jazykové výchovy v 1. období na 1. stupni patří mimo jiné schopnost rozlišovat slovní druhy v základním tvaru a schopnost užívat v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves. Jako obecné vodítko se mi to zdá dostatečné. Škola navíc může problematiku provázanosti výuky mateřského a cizích jazyků podrobněji rozpracovat ve svém vlastním programu.

Co se týká finanční stránky, souhlasím, že již dnes mají školy často velké potíže zaplatit kvalifikované síly. Vede to až k paradoxním situacím, kdy je upřednostněn pedagog rekvalifikovaný (či dokonce nekvalifikovaný) před kvalifikovaným. Takže se stává, že i ten, kdo by měl chuť pracovat ve školství a je k tomu vhodně disponován, odchází do jiného sektoru, protože jej nikdo nepřijme, nebo mu nabídne podmínky, které neumožňují pokrýt životní náklady.

Na druhou stranu nám jako příslušníkům malého národa nezbývá než jazyky studovat. Znalost jednoho cizího jazyka v mnohojazyčné Evropě a ve světě, kde začínají nabývat na významu kultury mimo angloamerický prostor, nebude dostačovat. Naši nevýhodu bychom se proto měli snažit obrátit ve výhodu a vedle matematiky zlepšit jazykovou vybavenost. Studium matematiky a jazyků je navíc vzájemně prospěšné.

Jakákoli reforma by podle mého názoru měla vycházet z poznatku, že o kvalitě vzdělávání rozhoduje zejména úroveň pedagogického sboru. Dokud budou ředitelé nuceni šetřit na osobních nákladech a dokud nebude dostatečně ohodnocena snaha vyučujících o osobní růst, ani geniálně napsané rámcové a školní programy nás na přední místa v mezinárodním srovnání nedostanou.

Jak opakovaně zdůrazňuji, za kritické pokládám i to, aby byla dětem věnována co největší péče v předškolním věku a na základní škole, jinak řešeno před 15. rokem života, protože to je zdaleka nejefektivnější. Mám na mysli například možnost psát úkoly ve škole pod vedením učitelů, zavedení doučovacích a znalosti prohlubujících hodin, ale i rozšíření sportovních aktivit, protože dlouhé sezení při studiu vyžaduje odpovídající kompenzaci v podobě fyzické aktivity. To vše si nepochybně žádá finance, ale ty se bohatě zúročí. Nedostatečná úroveň absolventů středních škol společnost stojí mnohem více. Není třeba vymýšlet nákladné systémy pro zajištění větší inkluzivity vysokého školství. Stačí se věnovat dětem, dokud je čas.


Odpověď na dotaz paní Kláry S. | parlamentnilisty.cz | 18. 3. 2013
Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/profily/otazka.aspx?id=18006